Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nové stránky

20. 11. 2009


Tristní stav českého práva

ObrazekStudentem práv bez přijímacích zkoušek. Vysokoškolský diplom nebo doktorský titul snadno a rychle. Jde to i bez zkoušek. Absolventem do půl roku. Tak by mohly znít reklamní slogany na některé služby Fakulty práv Západočeské univerzity v Plzni. Zdá se, že každému vyvolenému tam mohou splnit jeho sny. Když se tam svého času nevešel do požadovaného limitu u přijímacích zkoušek uchazeč z nejvyšších politických kruhů, bývalý senátor Jan Ruml, laťku snížili a přijali jej. Od té doby bylo v Plzni zdánlivě ticho po pěšině. Z Rumlova případu se poučili a přijímací zkoušky už tam někdo dělá a někdo zase ne. Zvěsti, které prosakují, tvrdí, že mimo standardy mohla být přijata v konkrétním roce až pětina zájemců o studium. Pro titul JUDr. nakonec do Plzně zamířil i proslulý, politik Stanislav Gross. V Plzni měl též za tři roky vystudovat práva i jistý Jančík modrý starosta z Prahy 5 a také starostka Chomutova Řapková. Ale ani oni nebyli největšími rekordmany té podivuhodné školy. Pár měsíců zde studovali také potomci kmotra mafie Mrázka. Titul zde také získal podnikatel Jan Harangozzo, díky přimluvení mafiána Větrovce. Právnický titul zde získala i řada nynějších politických špiček. Jak prohlásil pro média poslanec za ODS Jiří Pospíšil, nyní uvedený narychlo do jejího čela, za studijní orgie provozované fakultou visí ve vzduchu hrozba trestních oznámení. Doslova J. Pospíšil řekl: Kvůli studentům, kteří studovali několik měsíců a získali plnohodnotné vzdělání, bude ministerstvo školství podávat trestní oznámení. Fakulta prý podle něj požádala ministerstvo i o právní analýzu, jak má proti takovým studentům postupovat. Studium práv bývalo vždy v obecném povědomí považováno za náročné. To, že v Plzni možno vystudovat za pár měsíců, ale zásadně mění pohled na věc. Právníkem, natož studentem práv, se může dneska stát kdejaký žabař. A už vůbec nelze spoléhat na to, že by snad právo zvládali a v zákonech a předpisech se vyznali ti, kdo na právnických fakultách vyučují. Vždyť jak to bývalý modrý ministr spravedlnosti a na vedlejšák učitel práva J. Pospíšil přiznává, ani on sám, ale ani plzeňská právnická fakulta, v Česku jediná, kterou do své rezignace vedl nikoli jen tak nějaký jurista, ale přímo šéf Ústavu státu a práva Akademie věd, si právně neví rady. Žadoní teď na ministerstvu školství o právní rady, co dělat s rychlokvašenými plzeňskými absolventy. Z toho, že v Plzni na univerzitě právníci rostou jak houby po dešti a někteří zkoušky skládají a rigorózní či disertační práce píší raz dva, neplyne tedy pro občanstvo a pro stát mnoho užitku. Spíš to vypadá v době hospodářských problémů na trojnásobně černou díru na státní peníze. Zaprvé do té fakulty tečou peníze ze státního rozpočtu s tím, že se tam má cosi studovat. Zadruhé ta fakulta svým svérázným provozem produkuje právníky, na které se bude z rozpočtu doplácet i v budoucnu, protože jejich výkony budou ohrožovat právní jistoty občanů a základy státu. Učitelé té fakulty je rozpoznat trestný čin od přestupku a právo od bezpráví nenaučí. Zatřetí už dnes ta fakulta zatěžuje chudý rozpočet školství zbytečnými vícenáklady, když otravuje ministerské úředníky žádostmi o poskytnutí drahé právní pomoci při řešení právních problémů, které vyrábí. O kažení dobrých mravů v plzeňské univerzitní aféře, o úpadku tamních vysokoškolských učitelů a studentů práv nestojí za to mluvit. Bylo by to házení hrachu na zeď. Právo totiž, jak se učí budoucí právníci a jak vidí občan na každém kroku, nemá se spravedlností až tak moc společného a s morálkou už vůbec ne. Smutné ale je, jak hnije pověst českého vysokého školství. Dneska nahlas od Plzně, ale tiše a vskrytu to hnije léta nejen na fakultě právnické a nejen v Plzni, ale v celém Českém státě.

                                          člen DSSS Rudolf Pikola

Islamizace města Znojma

ObrazekZnenadání se ve Znojmě objevila skupina investorů, kteří mají zájem o koupi Louckého klášta, jedné z největších dominant města Znojma. Islamisté ze Saudské Arábie a Egypta, podnikající v oboru gastronomie a hotelnictví, hodlají bývalý klášter přeměnit na shopping centrum s hotelem. O bezúplatný převod Louky začala přitom teprve nedávno znovu usilovat i znojemská radnice. Místní zastupitelé v polovině září rozhodli, že město znovu požádá o bezúplatný převod kláštera do svého majetku. Podle předběžných kalkulací by přitom oprava rozlehlého areálu mohla vyjít až miliardu a pět set milionů korun. Arabští investoři potvrdili zájem o koupi kláštera počátkem tohoto týdne. Jejich údajným záměrem je revitalizovat tento historický objekt a vybudovat v něm nákupní centrum s malými obchodními jednotkami, hotelové ubytování pro turisty zvláště pro ty z muslimských zemí, ale i vyšší kategorii ubytování pro tuzemské i mezinárodní movité zákazníky. S tím by byly spojené i prostory pro konání kongresů, wellness zařízení, gastronomické podniky, bazény a zcela určitě tuto památku islamizují tím, že zde vystaví pokud možno nějakou mešitu, a nikdo jim v její stavbě nezabrání. Ve svém vlastnictví mohlo mít klášter už předloni město Znojmo. Zastupitelé však tehdy odmítli přijmout podmínky smlouvy o převodu. Nejnovější informace o zájmu Arabských investorů řadu občanů nemile překvapily. Mají převážně strach z možných problémů s muslimi a z jejich požadavků. Jako například v sousedním Německu, kde soud rozhodl o zařízení muslimské modlitebny v budově jedné školy, po stížnosti jednoho přistěhovalce. Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových se klášter ve čtyřech kolech dosud nepodařilo prodat. Do žádného se nepřihlásil totiž ani jeden zájemce. Požadovaná nejnižší cena klesla postupně až na 55 milionů korun. Poté vedení úřadu rozhodlo, že cenu už dál snižovat nebude a prodej se odložíl. Jedná se totiž o kulturní památku a rozsáhlý areál. Něco málo o historii. Loucký klášter byl postaven ve 12. století premonstráty, až do období reforem Josefa II. zde byla rozsáhlá knihovna, která byla poté odvezena do Prahy. Je dobré také připomenout 480. výročí obléhání Vídně Osmanskou armádou. V bitvě 14. říjná 1529 bojovali společně Češi, Němci, Rakušané a Španělé proti muslimské přesile. Obránců Vídně bylo jen 27 000 proti 170 000 muslimů, obránci Vídně statečně odrazili tuto muslimskou přesilu. Naši předci, kteří bránili evropskou kulturu před muslimy se jistě musí obracet v hrobě, když nás muslimové obsazují tak, že skupují pozemky a budovy, nebo se sem hrnou schovaní pod plachtami kamionů, či sem jedou na dovolenou s tím úmyslem, že zde již zůstanou. Jejich počet se neustále zvyšuje a tím vytlačují původní evropskou kulturu. Na náš kontinent přenášejí své problémy, například kriminalitu, Kurdové a Turci se vzájemně napadají a při těchto jejích potyčkách již zahynulo mnoho lidí, kteří s islámem neměli vůbec nic společného. Proto je dobré podporovat Dělnickou stranu, která ve svém programu odmítá takovéto čachry s prodejem národního dědictví cizincům a pozemků a ostatních nemovitostí nevyjímaje. Dále také odmítá multikulturalismus, a protěžování přistěhovalců.

                                         Člen DSSS Rudolf Pikola

 

Výlet za vojenskou historií

ObrazekČlenové MO DS Znojmo navštívili 26. září 2009 jihomoravskou vesnici vína, Šatov u Znojma. Objektem našeho cíle nebyly viné sklepy, ale pohraniční pevnost z roku 1938. Pěchotní srub MJ S 3 „Zahrada“ z období první republiky. V této době je však uveden do podoby v jaké byl za dob Železné opony. A aktivně byl naší armádou využíván až do roku 1999, než jsme vstoupili do NATO. Celým objektem nás provedl průvodce (správce) pan Jiří Špinar Hlavní prohlídku jsme začali v jednom z muničních skladů, kde byli po stěnách rozmístěny zajímavé informační tabule, například s mapkami pásů pohraničního opevnění na Československých hranicích a doplňujícími dobovými fotografiemi například z počátku stavby či z období obsazování Sudet německou armádou. Na začátku prohlídky jsme byli seznámeni průvodcem panem Jiřím Špinarem hlavními důvody výstavby pevnostních objektů na Československých hranicích. Důvodů bylo hned několik, nejdůležitější důvody ovšem byly ty, že Československo mělo menš armádu než protivníci, asi 1 milión mužů ve zbrani z celkových 15 miliónů obyvatel a nevýhodnou polohu mezi třemi státy (Německo, Polsko, Maďarsko), které si nárokovali některé naše území. Toto jsou důvody proč mladý stát utratil 12 miliard za statické body obrany. Je na místě úvaha, jak by mohl vypadat válečný konflikt, pokud by Československo investovalo tyto peníze do tanků, či letadel. Prohlídka pokračovala ve střelecké místnosti, kde bylo v bojové pozici sovětské dělo ráže 85 mm dále také například kulometné dvojče, které mnohé z nás zaujalo. Zajímavá byla dále mohutnost objektu například několik metrů široké železobetonové zdi a několika tunové pancéřové pěchotní zvony. V další střelecké místnosti nám průvodce vysvětlil jak se zasouvá a vysouvá dělo do klidové a bojové pozice. Po prohlídce horního bojového patra nás pruvodce zavedl do dolního týlového patra, kde byli ubikace pro mužstvo, marodka, jídelna, elektrický generátor, ventilační přístroj, sklad potravin a chemická laboratoř. Tento bunkr má svou vlastní studnu o hloubce 17 metrů.Původní osádku by tvořilo 37 vojáků v letech 1960 až 1999 se počítalo s 28 vojáky. Přívětivý průvodce nám vysvětlil, rozdělení objektu na sektory, které bylo zavedeno až v období Železné opony, jednotlivé sektory byli rozděleny pancéřovými dveřmi, které měli zamezit tlakovým změnám (přetlaku a podtlaku) v případě použití atomové bomby. Po ukončení prohlídky předal Rudolf Pikola průvoci Jiřímu Špinarovi půllitr s logem Dělnické strany. Pak následovalo již jen společné vyfocení s průvodcem Jiřím Špinarem.

                                                              Rudolf Pikola

                             MO Dělnická strana sociální spravedlnosti Znojmo



Analýza 17. listopadu 1989

ObrazekČeská republika po dvaceti letech restaurace kapitalismu prožívá jedno z nejvýznamnější a zároveň nejbolestivějších údobí ve své historii. My všichni se nacházíme na skutečném rozcestí. Na jedné straně jsme měli možnost po letech poroby vytvořit opět svobodný stát, zemi prosperující vlast pro všechny naše občany. Na druhé straně se momentálně řítíme do propasti zmaru a stáváme se cizinci ve vlastní zemi, která nám již pomale nepatří. Republika je po dvaceti letech zadlužená více než 1 bilionem korun, a to nám hrozí historický deficit 230 miliard korun. Dnešní vládci dokázali prožrat 3 bilioný korun, které jim dnes chybí. V tomto případě se stáváme jen pasivními diváky přetváření naší země v přívěsek, v nejlepším případě multikulturním centrem Evropské unie. Já jsem toho názoru, že bychom měli všichni věnovat své síly tomu, aby se z České republiky stal opět pojem, aby se naše zem stala významnou politickou a ekonomickou silou nejen v Evropě, ale i ve světě.To však předpokládá, že se přestaneme krčit a bát, že už jednou provždy ze sebe setřeseme ponížení minulých desetiletí, že už se nikdy neskloníme. A k tomu je nezbytné mít možnost vidět věci z rubu i líce, z obou stran. Mít volný přístup ke všem informacím. Nebýt jen zmanipulovanou loutkou a pasivním příjemcem „oficiálních“ informací. Proto je zapotřebí prezentovat i jiné, než oficiální názory. Mnohé se třeba změnilo, některá fakta jakby zdánlivě neplatí. Jsou to však jen vnější projevy skrytých procesů, které dnes u nás probíhají. Z minulosti například kupónová privatizace, návrat majetku šlechtě, vytunelování národního hospodářství, ožebračení klientů tedy lidí pomocí kampeliček Harwardských fondů a podobných. Není příliš důležité, jak se dnes přeskupují politické síly, jaké si strana dala název, ani ve které je více nebo méně lidí zkompromitovaných z minulosti. Je důležité posuzovat každého podle jeho činů. Podle nich se nejlépe pozná kdo to s tou zemí a s našimi lidmi myslí dobře a kdo je v cizím žodu, neboť jen ten, kdo drží svoje slovo je zárukou pro dnešek i budoucnost. Na okraj jen několik poznámek. Exprezident Havel již před dlouhou dobou sliboval, že zveřejní zápisy z jednání u kulatého stolu na přelomu listopadu a prosince 1989. V době, kdy píši tyto řádky, není daný slib dodržen. Byly ustanoveny tři vyšetřující komise a ani jedna z nich nedošla k žádnému závěru. A tak bychom mohli pokračovat dál. Těch nejasností a nesplněných slibů je až příliš. To, co je však dnes nejdůležitější, je podle mého názoru zabránit morální zkáze národa a devastaci země. Všichni bychom si měli uvědomit, že v České republice dnes neplatí křesťanská pravidla morálky, neplatí desatero přikázání. Zvláště mladá generace, a po zkušenstech z posledních let bych se jí nedivil, začíná přemýšlet o tom, že ten, kdo kradl, dělal dobře ten, kdo odhodil všechny morální zábrany a bezohledně šplhal v komunistické hierarchii, asi také. Neboť všem pohlavárům minulého režimu byla zaručená beztrestnost, všichni, kdo kradli, měli dostatek času na to, aby svůj majetek legalizovali. Nyní nám znovu vládnou bývalí zločinci z KSČ a jejich přidružených organizací. Korunu tomuto „tureckému hospodářství“ nasadil svazák Martin Pecina, který v době finanční krize hodlá dotovat právního zástupce mafiána Krejčíře, Tomáše Sokola z našich daní částkou 10 milionů korun na zrušení Dělnické strany ve stylu procesů z 50. let minulého století. Jsem zvědavý jak bude soudruh Fischer a další bývalí komunisti 17. listopadu 2009 řečnit nad památníkem na Národní třídě v Praze. Tento čin bude jako „facka“ od komunistů tomuto komunismem porobenému národu.

                                                               člen DSSS Rudolf Pikola

Z politiky se vytratil občan

ObrazekPolitická krize se u nás v posledních dnech prohlubuje. Institucionálně je viníkem této krize nesporně Ústavní soud, který překročil své kompetence zrušením ústavního zákona o předčasných volbách. Vše nasvědčuje tomu, že za tímto nesporně protiústavním činem není v jeho kompetenci posuzovat a rušit ústavní zákony, stojí záměry kapitalistických sil, jejichž organizátorem se stává TOP 09. Hlavním nebezpečím se stává skutečnost, že z centra vrcholové politiky se postupně zcela vytrácí služba společnosti, tedy činnost zaměřená ve prospěch celé společnosti v oblasti ekonomické a sociální. Zcela mimo pozornost jsou základní hospodářská a sociální práva občanů, formulovaná v ústavní Listině základních práv a svobod. Jako jsou právo na práci, spravedlivá odměna za práci, pomoc potřebným, zajištění důstojného života seniorů, bezplatná zdravotní péče, vzdělání atd. Důkazů je v posledních dnech v tomto směru dostatek. Do centra pozornosti politiků se dostává návrh státního rozpočtu na příští rok, přesněji řečeno snížení jeho rekordního deficitu. Především se zveličuje nebezpečí, které by nastalo neschválením rozpočtu do konce tohoto roku a vznik rozpočtového provizoria počátkem příštího roku. To nebezpečí je však menší než schválení rozpočtu, který není ani protikrizový, naopak krizi dále prohlubuje ,současné znění návrhu vlády komunisty Fischera.. Navíc zcela ignoruje potřeby sociálně slabší většiny obyvatelstva a prospívá pouze podnikatelům a bohatým. Vše se zaměřuje na to, aby byl schválen navržený rozpočet včetně balíčků ministra financí Janoty . Jednání o těchto opatřeních si pravice představuje tak, že musí být schválen beze změn. Vyjádřil to zcela jasně Kalousek, duše TOP 09, když prohlásil, že sociální demokracie musí mít aspoň tolik odpovědnosti, aby bez reptání schválila Janotův balíček . Tedy nejde o to, aby se došlo k dohodě o opatřeních na straně příjmů a výdajů rozpočtu, která zajistí snížení očekávaného deficitu rozpočtu, avšak způsobem, který přispěje k zastavení ekonomického propadu a snížení sociálních důsledků na většinu obyvatelstva. Navržená opatření Janotova balíčku jsou jako neměnitelné písmo svaté. Tudy cesta k dohodě a sjednocení politické scény nevede. Ta je odrazem názorové rozpolcenosti veřejnosti v současné době a nevede to tedy ani k upevnění jednoty většiny společnosti. Uvedená situace signalizuje vážné ohrožení posledních zbytků demokracie a práva v našem státě. Uplatnění principů demokracie předpokládá svobodnou soutěž politických stran. Tedy diskusi, střet názoru. Rozhodnutí patří kvalifikované většině společnosti, a né vyjádření bandy pěti stran v Poslanecké sněmovně. Ten výsledek přirozeně musí být výsledkem dohody a kompromisu, odpovídajícím poměrnému zastoupení jednotlivých skupin ve společnosti. Nemůže to být přání pouze chrochtající parlamentní bandy, která je v současné době prakticky v koncích. Bez praktické realizace tohoto postupu nelze hovořit o demokratickém postupu a hrozí nám další zhoršení ekonomické a sociální situace. Dokazuje to správnost návrhů Dělnické strany, pro vytvoření národní vlády, která by měla vyjadřovat zájmy naší společnosti, kde by středem zájmu byl český občan, česká rodina, ale nikoliv asociální jedinci a skupiny, či skupiny, kteří státní občanství dostali na základě místa narození, ale né podle národnosti rodičů. O to by na české politické scéně mělo jít.

                                                  člen DSSS Rudolf Pikola
 

 Několik vět 2009

Komuniste

V letošním roce bude 20. výročí virtuálního pádu vlády zločinecké KSČ v naší zemi. Dnes, po dvaceti letech, mohu říct, že jsme chtěli radikálnější změnu. Budování kapitalismu jsme vykoupili tím, že jsme až příliš ochotně věnovali osud země a veřejných věcí do chtivých a chamtivých rukou. Po majetkovém převratu v roce 1989 se dostali k moci konfidenti StB a bývalí členové KSČ (KSČM). Dnes nám vládne tato zločinecká organizace v čele s Janem Fischerem, Pecinou a dalšími. Komunisté si dnes po dvaceti letech válí zadky v parlamentu a vezou se s dnešní dobou, na bolševicko-kapitalistické lodi. Skandály dnešních politiků sledujeme stejně tak, jako tupost těch komunistických. V Českých a Moravských zemích nám kvete korupce a klientelismus na komunální, krajské i centrální úrovni. Monopol jedné strany v naší zemi nahradila střídavá a na komunální úrovni společná vláda dvou stran, které se vždy nějak dohodnou. Současné vedení státu se po dvaceti letech kapitalismu velmi často zaklíná slovy reforma a demokracie, ve skutečnosti se dost zoufale vzpírá všemu národnímu opozičnímu slovu. Kdo má jiný názor, hned dostává nálepku „extremista“ a „neonacista“. Tento zločinecký režim, v čele s J. Fischerem, potlačuje pokojná shromáždění, rozhání a zatýká do připravených antonů. Dnes se ukazuje, že občanská veřejnost se už vymaňuje z dvacetileté letargie a devastace, a stále více lidí má odvahu veřejně projevit svou touhu po radikálních změnách. Roste společenské napětí a začíná hrozit nebezpečí otevřené krize. Takovou krizi si nikdo z nás nepřeje. Polistopadové vlády promrhaly majetek za 3 bilióny korun a zadlužily Českou republiku jedním biliónem korun. Z tohoto ožebračení nás Čechů, Moravanů a Slezanů, by měli být souzeni za rozkrádání národního majetku tito lidé: Havel, Dlouhý, Čalfa, Dyba, Ježek, Klaus, Bratinka, Komárek, Zeman, Pithart, Tošovský, Bursík, Kalousek, Špidla, Gross, Paroubek, Topolánek a mnoho dalších. Zároveň by měli být odsouzeni z vlastizrady Havel a Klaus, a to z nedobrovolného rozdělení Československa. Proto vyzývám všechny národovce a vlastence, aby pochopili, že nadešel čas ke skutečným sociálním a radikálním systémovým změnám. A že tyto změny jsou svobodné a demokratické. Změna musí být společenského klimatu v naší zemi, do kterého se musí vrátit duch národní hrdosti, solidarity, svobody, spravedlnosti a důvěry.

Podle mého názoru je třeba:

1) Aby se přehodnotila zločinecká organizace KSČ a StB, a KSČM byla postavena mimo zákon.
2) Aby přestala být omezována svoboda shromažďovací.
3) Aby přestali být kriminalizováni a pronásledovaní různí opoziční představitelé.
4) Aby byli okamžitě propuštěni všichni odsouzení z ideových názorů.
5) Aby sdělovací prostředky a kulturní činnost byly zbaveny všech multikulturních forem.
6) Aby následně skryté cenzury a sdělovací prostředky byly dosud nezávislé na vládních strukturách.
7) Aby se zodpovídali někteří bývalí a současní vládní činitelé z trestných činů vlastizrady, dále z rozkrádání a tunelování českého národního majetku.
8) Aby se přehodnotila kupónová privatizace.
9) Aby byla zahájena svobodná diskuse o událostech a majetkovém převratu ze 17. listopadu 1989. Je smutné, že i po dvaceti letech je to stále velké tabu, a to jen proto, aby nemuseli odstoupit ti lidé z politického a státního vedení, kteří jsou odpovědni za 20leté upadání společenského života u nás.
10) Aby zároveň nebyly kladeny překážky vznikajícím novým občanským hnutím a nezávislým spolkům.
11) Aby se přehodnotil vstup do Evropské unie a do Severoatlantické aliance.
 
Vyzývám všechny národovce a vlastence, občany, k celospolečenským diskusím o Listopadu 89. Vyzývám vládu, aby s tím nenaložila tak, jak je dosud zvyklá s nepohodlnými názory nakládat. Zasadila by tím osudovou ránu nadějím na skutečný společenský a národní stát, jediné možné východisko ze slepé uličky, v niž se dnes Česká republika nalézá.

                                                              Rudolf Pikola, člen DSSS

 

Jaký bude osud Louckého kláštera ve Znojmě

ObrazekLoucký klášter je jedna z největších dominant Znojma a zapsal se do naší historie co se křesťanství a kulury týče. Klášter stojí a čeká na své znovu vzkříšení. Loucký klášter by se měl stát kulturní a společenským centrem pro Znojmo a region. Tato historicky nejvýznamější budova ve Znojmě je darem minulých generací. Je trestuhodné, že radnice v čele se starostou Nezvedou za ODS dala ruce pryč od jedné z největších Znojemských dominant, a tou je Loucký klášter. Argumentuji tím, že nemají dostatek finančních prostředků, ale hlavně, že je na předražené stavební úpravy Horního náměstí a na další rozhazování financí. Proto se prodává městský majetek za nejasných okolností, například lesy. Hlavně, že se berou úvěry na všelijaké různé nevýznamné věci. A přitom se město Znojmo bezhlavě zadlužuje a to neměla ODS ve volebním programu. A na co se pak páni radní v čele se starostou za ODS Nezvedou vrhnou potom? Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který má prodej Louckého kláštera na starosti. O koupi Louckého kláštera za 160 milionů korun neměl totiž ve všech 4 kolech výběrového řízení nikdo zájem. A to se prodejní cena této nemovitosti a přilehlých pozemků klesla ze 160 milionů na 55 milionů, dokonce ani nikdo nepřišel na prohlídku. O klášter se údajně zajímá jedna firma, ta ale nabídku zatím nepodala. Pravděpodobně čeká na snížení ceny. Co se, ale stane s klášterem, když se neprodá? Potom by měl úřad začít vyjednávat s městem Znojmem. Přece cenu nemovitosti není možné donekonečna snižovat? Ani tato snížená cena 55 milionů nepřilákala zájemce o koupi Louckého kláštera. O budoucnosti celého komplexu by se mělo rozhodnout co nejdříve. Je velni pravděpodobné, že se prodej odloží na příští rok. Podle mě má stát stále zájem na prodej kláštera, ale jde o to, aby vlastník, který nemovitost získá, ji nejen využíval, ale také se o ni staral. Čtvrté kolo je uzavřené, a na páte kolo výběrového řízení zřejmě nedojde, protože jde o velký majetek, který není možné prodat pod cenou. Nelze však předpokládat, že by se současná cena snížila. Pokud se kupec nenajde, úřad by měl opět nabídnout celý areál Louckého kláštera bezplatně městu Znojmo. To už, ale jednou od chystané smlouvy odstoupilo. Neůspěšný prodej kláštera ovlivnila současná krize, která zasáhla trh s nemovitostmi i fakt, že jde o rozsáhlý, památkově chráněný komplex budov s pozemky. Úředníci hodlají čekat na oživení realitního trhu ,které je v nedohlednu z 55 milionů kupní ceny už doufám, že nesleví. Zahraniční investor, který o koupi areálu delší dobu uvažuje, studuje možnosti. Cena je prý za hubičku. Budeme čekat na vývoj realitního trhu, řekla Jana Rennerová z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Jedná se o cenný, rozsáhlý majetek, navíc kulturní památku. Z hlediska stavu a hrozby dalšího chátraní kláštera, je to hazardní rozhodnutí. Střechy jsou sice naštěstí opravené, ale většina oken je bez výplní. Do budovy proto prší, z fasád důstojnického pavilónu odpadávají štuky, a ve špatném stavu je i prelatura upozorňují občané.Kvuli podmáčeným podlahám a dlouhodobě chybějící údržbě podle mého odhadu hrozí další chátrání památky. Nevím co tím stát sleduje.I město Miroslav hledá kupce pro zdevastovaný zámek. Myslím, že by měl mít zájem, aby našel kupce, který se zaváže tuto významnou památku opravit. O něco menší, ale památkovým významem i rozsahem devastace byl podobný zámek v Moravském Krumlově před pěti lety, našel kupce za 14milionů. Zámek tehdy veletržní společnost Incheba nekupovala od státu, ale od správce konkurzní podstaty, který v sérii bezvýsledných dražeb musel postupně snižovat cenu. Je ovšem nutné mít na paměti, že socialisticko – komunistická devastace Louckého kláštera si vyžáda mnoha miliónové prostředky na rekonstrukci kláštera. Neutrální postoj k zatím bezvýslednému hledání vlastníka louského areálu zaujal Šatovský Znovín, který využívá část sklepů a přízemí kláštera. Na jedné straně je pravda, že pro rozvoj kláštera by bylo zapotřebí, aby areál měl konkrétního vlastníka. Na druhé straně je rozhodnutí státního úřadu chybné a špatné. Loucký klášter by měl zůstat společným majetkem nás všech!

                                                     člen DSSS Rudolf Pikola         

 

Otazníky nad likvidací Znojemských okurek

Obrazek

Je to již pár let co město Znojmo přišlo o svou chloubu a zmizela několikaset letá tradice výroby Znojemských okurek. Spolu s touto tradicí zmizelo z regionu, kde je nezaměstnanost dlouhodobým problémem několik stovek pracovních míst. Ještě dnes nejsou všichni viníci tohoto tunelu potrestáni. Tento tunel je důsledek zběsilé privatizace státního majetku a touha po zbohatnutí polistopadových elit. Znojemská konzervárna Znojmia, jejíž výrobky byly žádané nejen u nás, ale po celém světě, byla vytunelována a z majetku, který činil cca 200 milionů korun byla dohledána necelá čtvrtina a to hlavně z prodeje pozemků areálu. A hlavní viníci ing. Jan Halouzka a ing. Antonín Žiška, který byl konfidentem StB spolu s Mgr. Jiřím Moravcem tehdejším ředitelem závodu a bývalým Znojemským zastupitelem za KSČM dodnes nesedí ve vězení.Problémy nastaly, když se přestal splácet úvěr Komerční bance ve výši 96 milionů korun. Dále za nevýhodných podmínek prodali pod cenou ochrané známky Znojmie konkurenční společnosti Hamé Babice.Ochrané známky tehdejší Znojmie jim nabízeli Halouzka s estébákem Žiškou a spolu s JUDr. Koláciem, (KSČ) bývalým okresní prokurátorem ve Znojmě. Nemovitý majetek převedli do rodinného družstva Mobility Zn, které založila sestra obviněného Halouzky Marcela Fialová, předsedkyní se stala ing. Dagmar Zlatohlávková, což je sestra konfidenta StB Žišky, a místopředsedkyní se stala Lenka Jandásková, dcera obviněného Halouzky. Základním kapitálem družstva je 50 000 korun. Dne 16.9.2002 vkládá obviněný Halouzka nemovitý majetek Znojmie v hodnotě 172,9 milionů korun do jejich rodinného družstva a získává za tento obrovský majetek pouze 20 000 podíl družstva pro Znojmii. Dále táké nezákoně přejmenoval Znojmii Trade Mark a. s na Fruta a. s. Po dvou letech se nemovitosti převedly zpět, ale byly v dezolátním stavu a obnovení výroby již nebylo možné. Technické a výrobní zařízení za desítky milionů korun bylo rozkradené, či odvezené do kovošrotu, zřejmě tak chtěli získat kapitál na další tunelování. Dále došlo ke značnému odebrání a následnému neuhrazení za zboží v hodnotě 12 milionů od společnost Formeat, kde působil ve statutárních orgánech syn obžalovaného Halouzky. Podobná situace byla i se společností Agros, která rovněž nezaplatila, ve statutárních orgánech působili oba obžalovaní. Žaloba zcela opoměla roli, kterou hrál Mgr. Jiří Moravec, bývalý  ředitel a bývalý člen zastupitelstva města Znojma za KSČM. Obžalovaný Halouzka byl odsouzem ke 4 letům vězení a bývalý konfident StB Žiška ke 3 letům vězení. Ale již dnes určitě víme že tito obžalovaní estébáci vstopí do dějin jako pachatelé největšího hospodářského trestného činu v historii Znojemska. Tyto tresty jsou za tak rozsáhlou trestnou činnost velmi směšné. Oba obvinění jsou stíhání v dalších tunelářských kauzách. Krajský soud rozsudek zrušil a dále prošetřoval prodej ochraných známek Znojmie, které vydražil za pochybných okolností za 1,9 milionů korun společnosti Hamé Babice exekutor JUDr. Pavel Procházka byl pravomocně odsouzen za zpronevěru. Soudní znalec je, ale ohodnotil v rozmezí 27 až 33 milionů korun. Několik desítek zaměstnanců stále však nemá vyplacené odstupné a výplaty. Po tomto tunelu v historii Znojemska zůstane dluh 290 milionů korun.Termín nového jednání stanovil předseda senátu na 2. září 2009. Jakou roli hráli při ekonomické kriminalitě bývalí spolupracovníci StB? To je otázka, na kterou nikdo nedal seriózní odpověď. O tom, že v řadě tunelářských kauzách měla StB své lidi, není pochyb. Alespoň částečný obraz o bývalých spolupracovnících StB a jejich působení v různých firmách.

                                                        člen DSSS Rudolf Pikola

Pro informace na Městský úřad ve Znojmě

Obrazek 

 Jako mnoho občanů města Znojma, také já jsem nespokojen s dnešním stavem a vedením radnice, jak hospodaří a zadlužuje město Znojmo. Proto jsem dne 12.8 podal na Městský úřad Znojmo žádost o informace podle zákona 106/1999 Sb. O svobodném přístupu k informacím. Uvidíme, jestli páni radní a úředníci Městského úřadu ve Znojmě  ráčí informovat občany města Znojma.

Žádost

Obrazek

Obrazek

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář